Vyzdobit třídu, obléci se do červené či růžové a užít si tento svátek v pohodě a legraci. To byl náš cíl. Ale zároveň jsme se u toho naučili rozdávat radost, pracovat na společném stromu „Srdcovníku“ a táhnout za jeden provaz. A to doslova třeba při hodině tělesné výchovy, kde jsme se mimo jiné snažili dotknout srdce, které bylo vyrobené z červeného papíru. Za ním jsme museli vylézt až na nejvyšší příčku žebřin. To chtělo pořádnou odvahu. Doufám, že se srdcem na dlani a odvahou budou děti kráčet životem i mimo naši školu.
Lucie Felcmanová
V hodinách pracovní výchovy a výtvarné výchovy jsme vyráběli výrobky, které…
Opět po roce jsem s dětmi dostala nabídku na tvoření z keramiky…
S příchodem prvního jarního dne jsem s dětmi pozorovala změny v přírodě. Viděli…