Duševní zdraví dětí

Výtah z metodického doporučení MŠMT

PODPORA DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Duševní zdraví dětí

Duševní zdraví dětí je aktuální situací ohroženo více než jindy. Obzvláště ohrožené jsou děti současně vystavené zátěži v rodinném prostředí (např. ohrožení násilím a konflikty v rodině,   člena rodiny, ztráta bydlení, existenční problémy rodičů). Pro tyto děti je školní prostředí často tím jediným, kde jsou naplňovány jejich základní potřeby (např. bezpečí, přijetí). Ztráta možnosti pravidelně docházet do školy u nich výrazně navyšuje čas, kdy jsou vystavené nadměrnému stresu spojenému se situací v rodinném prostředí.

Dlouhodobý nadměrný stres negativně působí na dětské duševní zdraví a významným způsobem může přispět k rozvoji duševního onemocnění. I samotná pandemie a s ní spojená omezení působí nadměrný stres, který negativně doléhá na děti a může být spouštěčem psychických obtíží. U dětí se mohou objevovat pocity bezmoci, úzkosti či bezvýchodnosti, se kterými si neví rady a mohou se s nimi vyrovnávat nevhodnými způsoby (např. sebepoškozováním, kontrolou příjmu potravy, nadměrným hraním či trávením času na sociálních sítích apod.). Častou reakcí jsou také apatie a ztráta chuti do života. Děti mají na rozdíl od dospělých omezenější

Prostředky k vyrovnávání se s dlouhodobým stresem, který negativně působí na jejich stále ještě se vyvíjející centrální nervovou soustavu. Proto je zcela zásadní včasné zajištění potřebné podpory.

Z výše uvedených důvodů je velmi důležité vnímat signály značící ohrožení dítěte. Varovné signály, kterým je třeba věnovat pozornost, protože naznačují ohrožení dítěte:

• Není v kontaktu se školou déle než jeden týden.

• Pravidelně se nezapojuje do online výuky.

• Neodevzdává zadané úkoly.

• Zhoršuje se jeho prospěch.

• Zhoršuje se jeho chování (nepozornost, nízká motivace, zamlklost, agrese, opozice...).

• Často vyžaduje nadměrnou pozornost dospělé osoby.

• Reaguje neadekvátně na běžné podněty (pláč, agrese, dráždivost).

• Často si svévolně vypíná video/mikrofon.

• Často projevuje smutek, lítost, obavy.

• Ztrácí zájem o vzdělávání.

• Nemá dostatečnou podporu nebo dohled rodiny adekvátní svému věku.

• Často je nuceno převzít odpovědnost za péči o sourozence, která neodpovídá jeho věku.

• Zájem o výuku a aktivní zapojení při online vzdělávání klesá dva a více týdnů v kuse.

• Projevuje úzkostné reakce i v přítomnosti dalších osob.

• Zvyšuje se nezájem o sociální interakci se spolužáky nebo učitelem.

• Dává najevo, že je „špatné“ nebo že zná určité tajemství.

• Má časté fyzické obtíže (např. bolesti břicha, hlavy, zvracení, nechutenství...).

• Projevuje sexuální chování, které není přiměřené jeho věku.

Při identifikaci ohrožení dítěte a hledání nejvhodnější podpory je užitečné spolupracovat s poskytovateli sociálních služeb zaměřených na děti, mladistvé a na jejich rodiny, případně i s OSPOD, a vycházet z již zpracovaných doporučení, nástrojů a metodik.

O projevech dítěte a jeho možném ohrožení je možné se anonymně zdarma poradit na lince psychologické pomoci NPI2 nebo třeba na Lince bezpečí. Dětem, u kterých pozorujeme výše uvedené projevy, je třeba nabídnout individualizovanou podporu, která může spočívat v následujících činnostech:

• nabídka individuální online podpory školním psychologem či poskytnutí kontaktu na poskytovatele

psychosociálních služeb,

• zajištění individuální nebo skupinové vzdělávací podpory ve spolupráci se školním speciálním pedagogem, asistentem pedagoga či dobrovolníky,

• nabídka individuální podpory učitelem prezenční formou ve škole,

• pravidelný nácvik seberegulačních a relaxačních technik při on-line výuce (nácvik je vhodné provést v online třídnických hodinách, užívání technik je třeba průběžně připomínat, realizovat hromadně ve výuce),

• pravidelné informování ve výuce o rozpoznávání a zvládání krizových situací včetně poskytnutí informací o linkách důvěry a dalších formách pomoci,

• zařazení on-line komunitních kruhů,

• realizace pravidelných individuálních nebo skupinových setkávání dětí se školním psychologem,

výchovným poradcem nebo metodikem prevence,

• nabídka pravidelných konzultací s učiteli i školními poradenskými pracovníky rodičům žáků,

• určení způsobu, kterým děti mohou upozornit na ohrožení svého fyzického nebo psychického zdraví

(soukromá zpráva učiteli ve výuce, speciální emotikon, předem domluvená věta v chatu apod.),

• návrh různých forem pomoci včetně zprostředkování kontaktu s těmi, kdo dítěti mohou pomoci,

• navázání komunikace s rodiči a zprostředkování kontaktu na podpůrné služby (pokud není dítě ohroženo přímo ze strany rodiny),

• kontaktování místně příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí obce s rozšířenou působností při podezření na poškozování zájmu dítěte, a to ihned po zjištění skutečností, které tomu nasvědčují.

Všechny děti by měly být průběžně seznamovány s možnostmi kontaktování školních poradenských pracovníků (výchovného poradce, metodika prevence, školního psychologa, školního speciálního pedagoga). Informace o možnosti využití poradenských služeb by měly být žákům průběžně připomínány jejich třídními učiteli i s ilustrativním popisem situací, ve kterých je vhodné se na poradenské pracovníky obrátit.

Užitečné odkazy:

 HZS ČR, Virtuální asistenční centrum: www.tvhasici.cz

 ČOSIV, Uvolnění psychosomatického neklidu: http://bit.ly/3l4VUps

 ČOSIV, Plakáty pro rozvoj emočních dovedností: http://bit.ly/3vhRFvB

 Centrum LOCIKA, Autoregulace: http://centrumlocika.cz/assets/user/Autoregulace.jpg

 Centrum LOCIKA, Pomoc pro děti ohrožené domácím násilím: http://bit.ly/3t9S6WW

 Český mindfulness institut, Tipy na každý den: http://bit.ly/30A09zS

 Go Noodle, Wake Up: https://bit.ly/3qJmmq4

 Nevypusť duši: https://nevypustdusi.cz/

 Nepanikař a nevypusť duši: http://bit.ly/3v8Dbhk