Mezi námi sněhuláky

Zimo, zimo, zimová,

proč máme líčka stále nachová?

I když jsi jen mrazivě bílá,

školu jsi nám pomoct vyzdobila.

Nejraději máme sněhuláky,

však jich jsou plné chodby taky.

Zanedlouho jaro přijde, s ním jeho vylomeniny,

sněhuláci se pomalu ze stěn uklízí.

Děti se těší, že též zmizí.

Kam? Na jarní prázdniny!

P.S. Že už vykukuje sluníčko přes blednoucí mraky?

Pšššt! Neříkejte to mezi námi sněhuláky… J

Mgr. M. Šlajová a 5.B