Sváteční den jsme si jaksepatří užili. Zpestřily nám ho nejen pestrobarevné ponožky, ale i Lichožrouti, kterých je na světě prý stejně jako lidí. Dopočítat se nám jich ani nedalo velikou práci. Za to při češtině nám ponožky daly zabrat. Přece jen určovat vzory na ponožkách je mnohdy snazší, než posuzovat ponožky z hlediska češtinářského. Naštěstí jsme nad ponožkami zvítězili! A jelikož jsme si na chvíli obrátili role, některé děti se staly učiteli a připravily si pro nás hádanky, myšlenkové mapy, lota, zkrátka si své učení užily a my s nimi. O legraci nebyla nouze. Na zahradě jsme se díky postřehové hře vydali do světa pohádek a na konci cesty vyřešili tajenku: „Něco si přej!“ A tak jsme svá přání pošeptali staré vrbě. Doufáme, že se nám splní…
Za děti ze 4. A zapsala Lucie Felcmanová
…přesně tak bychom mohli pojmenovat jeden z posledních dnů tohoto…
Projekt z podpory EU V roce 2019 jsme začali společně s kolegy…
Již šestnáctý rok se žáci základních škol Královéhradeckého kraje mohli…